Co je ETS2? Jak funguje ETS2?

Systém Evropské unie pro obchodování s emisemi (EU ETS) je jedním z nástrojů, které EU používá k dosažení svých klimatických cílů snižováním emisí oxidu uhličitého nákladově efektivním způsobem. ETS je regulační trh, což znamená, že funguje nejen prostřednictvím tržních pravidel, ale byl také formován tvůrci politik s cílem bojovat proti znečištění uhlíkem. EU ETS uplatňuje zásadu „znečišťovatel platí“, podle níž by náklady na znečištění měli nést ti, kdo ho způsobují. Stanovením nákladů na znečištění se vytváří finanční pobídka, která přesvědčí znečišťovatele k minimalizaci jejich dopadu na klima, a těm, na které se trh vztahuje, se vysílá silný investiční signál, aby se zavázali k ekologičtějším rozhodnutím. Vzniká nový zdroj financování opatření v oblasti klimatu, protože veškeré příjmy z ETS se vynakládají na opatření v oblasti klimatu.

Systém ETS1 začal fungovat v roce 2005 a zahrnuje emise z těžkého průmyslu, výroby elektřiny a tepla a v poslední době i omezené množství z mezinárodní letecké a námořní dopravy. Primárním právním předpisem, který stanoví správu a fungování systému obchodování s emisemi, je směrnice EU ETS, jejímž cílem je uvést do provozu trh s uhlíkem, který je „ekonomicky efektivní“ a „vědecky nezbytný k zabránění nebezpečné změně klimatu“.

Systém ETS prošel v průběhu let mnoha revizemi, přičemž poslední aktualizace byla dokončena v roce 2023 jako součást balíčku „Fit for 55“. V důsledku této revize byly přidány vybrané emise z letecké a námořní dopravy (v rámci EU) a byl vytvořen zcela nový systém stanovování cen uhlíku (ETS2).

Systém ETS2 vstoupí v platnost v roce 2027 a bude uplatňovat cenu na obsah uhlíku v palivu spalovaném v budovách, například k vytápění a chlazení našich domovů, a také v palivu používaném v silničních vozidlech. Systém ETS2 se bude vztahovat i na malá průmyslová zařízení s tepelným příkonem pod 20 megawattů.

Účty za energie již do jisté míry odrážejí náklady na uhlík z fosilních paliv používaných k výrobě elektřiny, a to díky zahrnutí elektřiny do systému ETS1. S příchodem systému ETS2 se však ceny uhlíku v životech občanů stanou znatelnějšími, protože budou muset platit za podstatně větší část svého znečištění. Ačkoli ceny uhlíku v systému ETS2 regulují dodavatele paliva, občané ponesou náklady přenášené z dodavatelského řetězce prostřednictvím vyšších cen u čerpacích stanic nebo v účtech za energie.

Tato příručka nastíní, že ačkoliv je systém ETS2 nedílnou součástí úsilí EU o dekarbonizaci, není zázračným řešením a k dosažení nezbytného snížení emisí jsou naléhavě zapotřebí další opatření a investice na úrovni EU i členských států. Každé další opatření ke snížení emisí z budov a silniční dopravy sníží cenu ETS2.

Stáhnout kapitolu v angličtině
Stáhnout Průvodce ETS2 a Socianím klimatickým fondem česky

Why was ETS2 created?

1. Stanovení ceny znečištění

V současné době nejsou plně zohledněny skutečné náklady, které fosilní paliva představují pro naši společnost, včetně nemocí a úmrtí způsobených znečištěním ovzduší nebo lidských a ekonomických nákladů způsobených stále častějšími přírodními katastrofami. Stanovení ceny znečištění uhlíkem je důležitým krokem k ukončení závislosti Evropy na dovážené a cenově nestálé „špinavé“ energii. Fosilní paliva budou postupně dražší, jakmile strop ETS2 sníží množství povolených emisí. Cena obnovitelné energie a řešení čisté infrastruktury, jako jsou tepelná čerpadla nebo možnosti dopravy s nulovými emisemi, se musí stát relativně dostupnější, aby motivovala lidi k přechodu na možnosti s nižšími emisemi. I po současné krizi životních nákladů nebude mít mnoho lidí prostředky k plné účasti na energetické transformaci a je třeba je v tom podporovat.

2. Bojovat proti pomalému snižování emisí v budovách a silniční dopravě

Emise CO2 v silniční dopravě v posledních letech pomalu klesají a silniční doprava se podílí největším podílem na emisích skleníkových plynů v odvětví dopravy, v roce 2022 představovala 73,2 %, což je podíl, který se od roku 1990 z velké části nezměnil. Počet automobilů stabilně roste a růst osobní i nákladní dopravy nadále zvyšuje emise i přes zlepšení energetické účinnosti vozidel.

Emise CO2 v budovách tvoří 34 % emisí souvisejících s energií v EU. Mezi lety 2005 a 2022 emise klesly o 34 % a předběžná data za rok 2023 ukazují další mírný pokles. Ve srovnání s cílem EU pro rok 2040, kterým je snížení o 92 %, však současné politiky dosáhnou pouze 53% snížení, což ponechává značný rozdíl, který je třeba překlenout.

Cílem ETS2 je snížit emise v budovách a silniční dopravě do roku 2030 o 42 % oproti úrovním z roku 2005.

3. Vyslání silného signálu

Zavedením ceny CO2 bude mít vytvoření systému ETS2 pozitivní vliv na vývoj silného a jistého investičního signálu, který s tím, jak trh dozrává a bude k dispozici méně povolenek na znečištění, zvýší cenu znečištění. To poskytne průmyslu i lidem informace, které potřebují k investování do snižování svých emisí již nyní, což je rozumná dlouhodobá a nákladově efektivní strategie do budoucna. Tento investiční signál musí být doprovázen odstraněním všech dotací, které usnadňují další využívání fosilních paliv, a musí zajistit, aby cenový signál zůstal silný.

4. Zvýšení tlaku na silná doplňková opatření

Systém ETS2 může být důležitým nástrojem v oblasti klimatu, ale aby se podpořil jeho dopad, musí být spárován se silnými, doplňkovými opatřeními na snižování emisí. Stanovení cen uhlíku zvyšuje tlak na členské státy, aby investovaly do doplňkových opatření nezbytných ke snížení emisí. Již dohodnuté opatření, jako je evropská směrnice o energetické náročnosti budov, minimální normy energetické náročnosti, normy CO2 a směrnice o energetické účinnosti, nesmí být oslabována, protože jejich implementace je pro úspěch systému ETS2 klíčová. Kromě toho by členské státy měly jít ještě dál a investovat do dalších opatření, jako je ekologizace firemních vozových parků, urychlení programů důkladné renovace bytů a podpora odklonu od používání soukromých automobilů.

5. Vytvoření finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu

Systém ETS2 bude důležitým zdrojem financování opatření v oblasti klimatu. Veškeré příjmy z ETS2 se vracejí členským státům, které je mohou utratit za opatření v oblasti klimatu nebo za sociálně cílenou podporu v rámci programu Sociálního klimatického fondu. Při ceně 55 eur za tunu CO2 se očekává, že příjmy do roku 2032 dosáhnou hodnoty přes 300 miliard eur.

6. Osvobození od fosilních paliv

Systém ETS2 vytvoří značný tlak na snížení závislosti Evropy na dovážených fosilních palivech tím, že je zdraží, což zase posiluje argumenty pro domácí obnovitelné zdroje energie, energetickou účinnost a větší energetickou bezpečnost. Nedávné energetické krize ukázaly, že závislost Evropy na volatilních trzích s fosilními palivy vystavila domácnosti a podniky náhlým cenovým šokům. Snížení této závislosti nejen stabilizuje náklady, ale také posiluje suverenitu a odolnost Evropy tváří v tvář geopolitickým rizikům.

‘Cap and trade’ and EU Allowances (EUAs)

Po zahájení ETS2 v roce 2027 bude 75 % emisí CO2 v EU spadat pod pravidla trhu s uhlíkem typu „cap and trade“. ETS2 je oddělený trh od ETS1, který byl zřízen v roce 2005 za účelem uplatňování principu stanovování cen uhlíku „znečišťovatel platí“ na emise způsobené těžkým průmyslem a odvětvím výroby energie. V pozdějších letech ETS1 do svého portfolia přidal emise z leteckého a námořního sektoru.

Systém obchodování s emisemi funguje tak, že se na základě celkového uhlíkového rozpočtu uplatňuje limit neboli „strop“ na úroveň znečištění, které může být v daném roce vypuštěno. V porovnání s celkovým stropem je regulovaným subjektům (dodavatelům paliv jako jsou Shell a Engie v rámci ETS2) prostřednictvím dražby povolenek k dispozici určitý počet emisních povolenek. Dodavatelé paliv si musí zakoupit povolenky, které pokrývají emise z paliv, která prodávají, a mohou si povolenky ukládat nebo „bankovat“ k použití z jednoho roku na druhý. Prvního ledna 2025 byl strop ETS2 pro rok 2027 stanoven na 1 036 288 784 povolenek. Z celkového množství vydražených povolenek je 150 milionů přiděleno do Sociálního klimatického fondu (SCF) až do maximální hodnoty 65 miliard EUR do roku 2032, což je celková stropní částka pro tuto politiku (více o SCF viz oddíl 5). Celkové množství povolenek vydražených pro SCF proto není stanoveno, ale je omezeno cenou povolenky.

Počet dostupných povolenek EU (EUA) – každá jednotlivá jednotka představuje cenu jedné tuny emisí CO2 – se každý rok snižuje v souladu s plánovaným snižováním emisí. To znamená, že úroveň znečištění povolená trhem se každý rok snižuje o stanovenou částku. S povolenkami EUA lze obchodovat na volném trhu a buď je použít k dosažení cíle pro daný rok, nebo je uložit pro budoucí splnění požadavků v dalším roce. Podle současné legislativy se do roku 2030 předpokládá 42% snížení emisí v budovách a silniční dopravě ve srovnání s úrovněmi z roku 2005 a počet nových povolenek EUA, které každoročně vstoupí na trh, by měl do roku 2044 dosáhnout nuly.

Počáteční hodnota stropu vychází z cíle sdílení úsilí pro EU pro rok 2024 a z úrovní emisí v odvětvích ETS2 v letech 2016 až 2018. Z ETS1 bude přiděleno SCF na jeho financování v prvním roce před zahájením ETS2, tedy v letech 2026–2027, 50 milionů povolenek.

Na rozdíl od ETS1 nebudou v rámci ETS2 povolenky ke znečištění přidělovány zdarma, což znamená, že dojde k dražbě všech povolenek a za veškeré znečištění způsobené účastníky trhu musí být hrazeno.

The Linear Reduction Factor

Emisní strop se každoročně snižuje o pevnou částku, která je založena na tzv. lineárním redukčním faktoru (LRF). LRF se vyjadřuje jako procento z celkového stropu v základním roce.

Existuje přímá korelace mezi mírou odchylky od životního prostředí (LRF) a úrovní klimatických ambicí, protože vyšší LRF povede k většímu snížení počtu povolení k znečištění vydávaných každý rok, což v konečném důsledku povede k menším emisím CO2.

LRF je zpočátku stanoven na 5,1 % stropu z roku 2024 pro rok 2027 a jakmile jsou k dispozici ověřené údaje o emisích, je strop pro rok 2028 přepočítán s použitím průměrných údajů o emisích z let 2024–2026, přičemž LRF je stanoven na 5,38 % a dále. LRF v ETS2 znamená, že emise v zahrnutých odvětvích se budou muset snižovat pětkrát rychleji, než se emise snižovaly mezi lety 2005 a 2021, což představuje snížení o 62 milionů tun CO2 ve srovnání s 11 miliony tun CO2.

The Market Stability Reserve

Systém ETS1 sužovala nadměrná nabídka povolenek EUA v důsledku mezinárodních uhlíkových kreditů a hospodářského poklesu, což znamenalo, že nabídka emisních povolenek trvale převyšovala poptávku, což vedlo k cenám, které byly příliš nízké na to, aby podnítily dekarbonizaci, a dosáhly minima pod 5 eury za tunu CO2. V důsledku toho byla zavedena rezerva tržní stability neboli MSR.

MSR funguje tak, že odebírá nebo přidává povolenky na trh v okamžiku, kdy je dosaženo určitých prahových hodnot povolenek na trhu. MSR tak efektivně udržuje úroveň EUA na trhu v rozsahu mezi množstvími považovanými za příznivé pro trh ETS1 s cílem podpořit dekarbonizaci.

Ačkoli v rámci ETS1 existuje rezerva tržní stability, je zcela oddělená od MSR v ETS2 neboli „MSR2“. Po zahájení ETS2 v roce 2027 poskytne MSR2 trhu 600 milionů povolenek. Je důležité upřesnit, že tyto povolenky byly přidány navíc k emisnímu stropu ETS2 ve výši 1 036 288 784 povolenek. Čím více povolenek tedy z MSR2 plyne na trh, tím více bude překročen uhlíkový rozpočet pro odvětví ETS2. Legislativa stanoví, že povolenky MSR jsou platné do konce roku 2030, kdy budou automaticky smazány, což je ustanovení, které se často označuje jako „klauzule o zániku platnosti“. Jedná se o důležitý krok v boji proti nadměrné nabídce v pozdějších letech za scénářů s vysokými emisemi.

MSR funguje tak, že reaguje na změny v nadměrné nebo nedostatečné nabídce povolenek na trhu. Konkrétně:

Pokud v daném roce nadměrná nabídka na trhu přesáhne 440 milionů povolenek EUA, MSR2 stáhne z trhu 100 milionů povolenek. Ty jsou poté umístěny do MSR2 po dobu 12 měsíců počínaje 1. zářím následujícího roku.

Pokud je na trhu méně než 210 milionů povolenek EUA, pak na trh vstoupí 100 milionů dalších povolenek z MSR2, nebo všechny dostupné povolenky, pokud MSR2 drží méně než 100 milionů povolenek.

Obligations for regulated entities

Podobně jako v případě ETS1 musí regulované subjekty v rámci ETS2 dodržovat roční cyklus dodržování předpisů. Od 1. ledna 2025 jsou všechny regulované subjekty povinny vlastnit emisní povolenky a také schválený monitorovací plán, který určuje, jak budou své emise každoročně monitorovat a vykazovat.

Žádosti o povolení musí obsahovat informace o povaze podnikání, druzích paliv uvolňovaných ke spotřebě, jejich konečném použití a plán monitorování popisující, jak budou emise sledovány a vykazovány. Regulované subjekty musí každý rok do 30. dubna předložit zprávu o emisích, která zohlední jejich emise za předchozí rok. Od roku 2026 budou tyto údaje kontrolovány akreditovaným ověřovatelem. Tento požadavek je stanoven v nařízení o akreditaci a ověřování (AVR), které bylo přijato v červnu 2025. AVR definuje standardy a postupy pro akreditaci ověřovatelů, rozsah a hloubku ověřovacích činností a minimální požadavky na kompetence ověřovacích orgánů. Úlohou ověřovatele je zajistit, aby předložené údaje o emisích byly spolehlivé, důvěryhodné a v plném souladu s platným plánem monitorování a předpisy. Od roku 2028 musí být hlášení ročních ověřených emisí doprovázeno odevzdáním ekvivalentního počtu povolenek do 31. května daného roku.

Pravidla týkající se cyklu dodržování předpisů ETS jsou stanovena ve dvou nařízeních:

1. Nařízení o monitorování a podávání zpráv (MRR)

Zprávy o emisích musí být v souladu s nařízením MRR, které stanoví podrobná technická pravidla pro výpočet, dokumentaci a předkládání emisí. Cílem nařízení MRR je zajistit konzistenci, transparentnost a přesnost napříč všemi regulovanými subjekty a členskými státy. Umožňuje také použití standardizovaných metodik, výchozích hodnot a emisních faktorů ke zjednodušení a harmonizaci povinností v oblasti podávání zpráv.

2. Nařízení o akreditaci a ověřování (AVR)

Dodavatelé paliv nebo regulované subjekty, jako například Shell nebo Total Energies, budou muset nakupovat emisní povolenky neboli „EUA“, přičemž každá jednotka představuje jednu tunu CO2. Dodavatelé paliv pak pravděpodobně přenesou tyto dodatečné náklady na spotřebitele ve formě zvýšených účtů za energie a cen u čerpacích stanic. Dodavatelé paliv jsou povinni každoročně do 30. dubna podat zprávu Evropské komisi, v níž prokáží, že na spotřebitele byla přenesena pouze cena ETS2 a že nedošlo k žádným neočekávaným ziskům.

Sociální klimatický fond a širší toky příjmů z ETS2 do členských států jsou přímo závislé na efektivním fungování a implementaci ETS2, jelikož jeho příjmy závisí na aukcích povolenek v rámci tohoto systému. Jakékoli zpoždění v transpozici do vnitrostátního práva nebo v přípravách na dosažení souladu s předpisy ohrožuje jak financování klimatické a sociální politiky, tak schopnost podniků a spotřebitelů přizpůsobit se novému rámci.